Česko má čtvrtou největší inflaci v EU přes pokles v červnu
Tempo růstu cen spotřebního zboží v Evropské unii v červenci dále kleslo na 6,1 procenta z předchozích 6,4 procenta v červnu, podle údajů Evropského statistického úřadu Eurostat.
Před rokem, kdy ceny prudce rostly hlavně kvůli výraznému zdražení energií, byla inflace v EU rekordních 9,8 procenta. Avšak aktuální údaje od Eurostatu naznačují, že meziroční růst cen spotřebitelského zboží v EU v červenci zpomalil na 6,1 procenta z červnových 6,4 procenta.
V České republice se míra inflace snížila o jeden procentní bod na 10,2 procenta, což však stále činí českou inflaci čtvrtou nejvyšší v celé EU. Eurozóna zaznamenala potvrzení předběžného odhadu, podle kterého se inflace v červenci zpomalila na 5,3 procenta z červnových 5,5 procenta.
V meziročním srovnání zůstaly ceny spotřebního zboží v EU v červenci beze změny. V eurozóně pak klesly o nepatrných 0,1 procenta.
Meziroční inflace byla nejnižší v Belgii, kde dosáhla 1,7 procenta. V Lucembursku ceny meziročně stouply o dvě procenta a ve Španělsku o 2,1 procenta. Na druhé straně byla nejvyšší inflace zaznamenána v Maďarsku s 17,5 procenty. Na Slovensku a v Polsku byla míra inflace 10,3 procenta. V porovnání s červencem se inflace zpomalila ve 19 členských zemích a ve sedmi zrychlila. Ve Švédsku zůstala na stejné úrovni.
V cenách energií byl v eurozóně v červenci zaznamenán meziroční pokles o 6,1 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží zaznamenaly meziroční nárůst o pět procent, zatímco ceny služeb stouply o 5,6 procenta.
Přes zpomalení růstu cen zůstává míra inflace v eurozóně výrazně nad dvouprocentním cílem stanoveným Evropskou centrální bankou (ECB) pro udržení cenové stability. ECB se snaží omezit vysokou inflaci tím, že od loňska postupně zvyšuje základní úrokové sazby. Koncem července došlo k dalšímu zvýšení o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Toto již bylo deváté zvýšení úrokových sazeb za sebou.
