Upřednostňování nepřátel před přáteli, Trump hrozí zásadní změnou mezinárodního řádu.

Brzy poté, co bývalý prezident Donald J. Trump nastoupil do úřadu, jeho personál vysvětlil, jak fungují vzájemné obranné povinnosti NATO. „Chcete říct, že kdyby Rusko napadlo Litvu, půjdeme do války s Ruskem?“ odpověděl. „To je šílené.“ Pan Trump nikdy nevěřil ve základní koncept všichni za jednoho a jeden za všechny v rámci atlantické aliance. Ve skutečnosti strávil většinu své čtyřleté prezidentské funkce jejím podkopáváním a vynucováním členům, aby dodržovali své závazky a více investovali do svých armád, s hrozbou, že jim jinak nepomůže. Ale během víkendu to vzal na zcela novou úroveň, když na shromáždění v Jižní Karolíně prohlásil, že nejenže nebude bránit evropské země, které považuje za v prodlení, před ruským útokem, ale že půjde tak daleko, že „pobídne“ Rusko, aby proti nim dělalo „cokoli, co si přeje“. Nikdy předtím žádný prezident Spojených států – ani bývalý, který aspiruje na opětovné získání úřadu – nenaznačoval, že by podněcoval nepřítele k útoku na americké spojence. Někteří by to mohli považovat za typický blábol z Trumpova shromáždění nebo za špatný pokus o humor. Jiní by se dokonce mohli radovat z tvrdé linie vůči domnělým neplatičským spojencům, kteří podle této představy dlouho využívali americké přátelství. Ale Trumpova rétorika naznačuje potenciálně dalekosáhlé změny v mezinárodním pořádku, pokud vyhraje znovu Bílý dům v listopadu s nepředvídatelnými následky. Navíc rétorika pana Trumpa opět vyvolává nepříjemné otázky ohledně jeho vkusu ve volbě přátel. Pobídnout Rusko k útoku na spojence NATO, i kdyby to nemyslel celkově vážně, je ohromující prohlášení, které poukazuje na jeho podivnou afinitu k prezidentu Vladimíru V. Putinovi, který již prokázal svou ochotu napadnout sousední země, které nemají ochranu NATO. Pan Trump, který dlouhodobě odmítá jakékoli aliance, by ve druhém funkčním období mohl efektivně ukončit bezpečnostní deštník, který chránil přátele v Evropě, Asii, Latinské Americe a na Blízkém východě většinu téměř osmdesát let od konce druhé světové války. Jen návrh, že Spojené státy by nemohly být spolehlivé, by zrušil hodnotu takových aliancí, přiměl dlouhodobé přátele k opatrnosti a možná je přiměl spojit se s jinými mocnostmi a posílit prezidenty jako pan Putin a Xi Jinping z Číny. „Rusko a Čína nemají s čím srovnávat spojence Ameriky a tito spojenci závisí na americkém závazku,“ řekl Douglas E. Lute, bývalý generálporučík, který působil jako velvyslanec NATO při prezidentovi Baracku Obamovi a nejvyšší poradce prezidenta George W. Bushe pro války v Afghánistánu a v Iráku. „Pochybnosti o závazku Spojených států vůči svým spojencům obětuje největší výhodu Ameriky nad Ruskem a Čínou, což by Putin ani Xi na vlastní pěst nedokázali dosáhnout.“ Pan Trump se nenechal odradit kritikou svého posledního komentáře a v neděli zdvojnásobil svou pozici. „Žádné peníze ve formě zahraniční pomoci by neměly být dány žádné zemi, pokud to nebude provedeno jako půjčka, ne jen jako dar,“ napsal na sociálních médiích velkými písmeny. „Už bychom neměli dávat peníze,“ dodal, „bez naděje na splacení nebo bez „podmínek“. Pan Trump se dlouho hrozil, že Spojené státy se stáhnou z NATO, a již nebude obklopen poradci, kteří mu to minule zabránili. Na konci svého prezidentství se snažil stáhnout americké vojáky z Německa v hněvu na Angelu Merkelovou, tehdy kancléřku, stažení, které bylo zabráněno pouze proto, že prezident Biden přišel do úřadu včas, aby toto rozhodnutí zrušil. V jiných situacích pan Trump zvažoval také stažení amerických vojsk z Jižní Koreje, ale byl od toho odrazován, ale odchodem z úřadu řekl, že takový krok by byl prioritou ve druhém funkčním období, pokud Jižní Korea nezaplatí více odškodného. Pan Trump by také pravděpodobně ukončil vojenskou pomoc Ukrajině, která se snaží odrazit ruské vetřelce, a nepodpořil žádnou pomoc Izraeli v jeho válce s Hamásem. S ohledem na možnost, že Spojené státy se stáhnou z globálního dění, pokud se pan Trump vrátí do úřadu, přijal Kongres nedávno zákon, který zakazuje jakémukoli prezidentovi vystoupit z NATO smlouvy bez souhlasu Senátu. Ale pan Trump by nemusel ani formálně opustit alianci, aby ji znevážil. A pokud by se Spojené státy nemohly spolehnout na pomoc partnerů v Evropě, kde mají nejsilnější historické vazby, pak ostatní země s vzájemnými bezpečnostními dohodami se Spojenými státy, jako je Japonsko, Filipíny, Thajsko, Austrálie, Argentina, Brazílie, Chile, Kolumbie, Kostarika a Panama, by nemohly být ani jisté, že dostanou pomoc od Ameriky. Podle Petera D. Feavera, profesora na Duke University a bývalého národního bezpečnostního poradce pana Bushe a prezidenta Billa Clintona, by pan Trump mohl snížit počet amerických vojáků v Evropě na úroveň, která by „zhotovila jakékoli plány na vojenskou obranu prázdné“ a „pravidelně očerňoval americký závazek“ takovým způsobem, který by přesvědčil pana Putina, že má volnou ruku. „Už jen tyto dvě věci by mohly zranit a možná i zničit NATO,“ řekl pan Feaver. „A málo kdo ze spojenců nebo partnerů v jiných částech světa by po uvidění našeho zrušení NATO věřil jakémukoli americkému závazku.“ Historie naznačuje, že by to mohlo mít za následek spíše více války než méně. Když Dean Acheson, ministr zahraničí, popsal v roce 1950 americkou „obrannou linii“ v Asii, která nezahrnovala Jižní Koreu, Severní Korea zaútočila po pěti měsících a zahájila krvavou válku, která přesto zapojila Spojené státy. Signál od pana Trumpa spojencům NATO, jako jsou Polsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva, je, že od ledna příštího roku by mohli být na vlastní pěst. Tento signál přišel jen několik dní poté, co pan Putin

ČÍST  Získat Iowa, Trump se obrací na spojence jako Marjorie Taylor Greene