Trump, Putin, Carlson a proměnlivé písky dnešní americké politiky

Byl to nápad izolovat ho, udělat z něj paria, zavřít ho do boxu jako trest za drzé porušování mezinárodního práva. Vystrčili ho z jejich klubu světových vůdců, přerušili ekonomiku jeho země a dokonce vydali zatykač za válečné zločiny. Ale Vladimir V. Putin vypadá v poslední době vůbec neizolovaně. Pan Putin, ruský prezident s touhou po carství, který bez jakéhokoli podnětu napadl sousední Ukrajinu, přičemž zabil nebo zranil stovky tisíc lidí, právě prožívá svůj okamžik ve Spojených státech. S pomocí populistického bývalého moderátora Fox News a nejbohatšího člověka Ameriky získal pan Putin platformu, aby ospravedlnil své akce, zatímco ruským a americkým novinářům uvězněným v jeho vězeních se nedaří. Jeho oblíbený kandidát je připraven získat republikánskou nominaci na prezidenta, zatímco Kongres zvažuje opuštění Ukrajiny v rukou ruských okupantů. Pan Putinův filibusterový výstup s Tuckerem Carlsonem na sociální mediální platformě Elona Muska v době debaty o pomocí pro bezpečnost na Kapitolu, kterou podnítil Donald J. Trump, nabízí příležitost zamyslet se nad ohromující proměnou americké politiky v posledních letech. Republikánská strana, která se kdysi definovala prostřednictvím silného odporu vůči Rusku, se stále více obrací k formě neoizolacionismu s určitými příznaky sympatie k Moskvě. Místo krutého autokrata, který se pokouší dobýt území prostřednictvím nejkrvavější války v Evropě od pádu nacistů, se pan Putin stal jakýmsi spojencem některých pravicových sil ve Spojených státech, zejména pana Trumpa, který jeho agresi označil za „geniální“ krátce předtím, než ruské síly překročily hranice Ukrajiny v roce 2022. A pan Putin se zdá, že v hlavním městě Spojených států triumfuje způsobem, který by byl kdysi nemyslitelný, s pomocí strany, která stále vzdává hold Ronaldovi Reaganovi. „Pro Putina je to projev americké slabosti,“ řekla Jevgenija Albacová, nezávislá ruská novinářka, která se loni přestěhovala do Spojených států poté, co byla ohrožena stíháním. Podle ní Carlssonovo interview dokazuje, že „Američané si uvědomili, že s ním prohráli válku“ a „posílají mu vyslance, který má být příštím prezidentem“. Pro pana Putina to také slouží domácímu účelu, dodala. „Je to zpráva pro elity, které jednají o příměří: Vidíte, Američané mávli bílou vlajkou.“ Americká politika nepotřebovala pana Putina, aby ji rozvrátila. Vzestup nacionalismu, populismu a polarizace jsou domácí fenomény s historickými kořeny. Po desetiletí hrubého bipartizánského konsensu studené války o americké roli ve světě globalizace, masová imigrace a zahraniční války zdiskreditovaly staré myšlení pro mnoho lidí a otevřely dveře figurám jako pan Trump, jehož slib „Amerika na prvním místě“ rezonoval v širokých částech země. Změna však nebyla tak ohromující jako v případě pana Putina, jehož vláda roky šíří dezinformace do amerických sociálních médií. Vyobrazuje se jako obránce tradiční civilizace proti morálnímu úpadku na Západě, jako místo „otevřeného satanismu“ s „různými předpokládanými pohlavími“. Pan Putin si vytvořil v USA své fanoušky. Podle průzkumu agentury YouGov má více než čtvrtina Američanů, 26 procent, příznivý názor na ruského vůdce, což je nárůst oproti pouhým 15 procentům na začátku roku 2021 před plnohodnotnou invazí na Ukrajinu o rok později. I když toto číslo je v porovnání s jinými průzkumy odlišné, naznačuje, že pro pana Kreml existuje určitá skupina obdivovatelů. Mezi nimi je i pan Carlson, který se stává stále ochotnějším posluchačem a přenáší ruskou zprávu na Američany. Jak poznamenali jiní, pan Carlson dříve označoval pana Putina jako „ruského diktátora“, který je „spojencem našich nepřátel“, ale nyní tvrdí, že Moskva byla nepochopena, nebo alespoň nebyla slyšena. Jeho komentáře útočící na Ukrajinu byly s potěšením opakovány na ruských státních médiích. V jednom videu vysvětlujícím jeho rozhodnutí interviewovat pana Putina, pan Carlson tvrdil, že Američané a další anglicky mluvící lidé nevědí, co se skutečně děje v souvislosti s válkou na Ukrajině. „Nikdo jim neřekl pravdu,“ řekl. „Jejich mediální instituce jsou korumpované. Lžou svým čtenářům a divákům.“ Nezajímá ho, že dokonce i Kreml řekl, že pan Carlson nelže, když prohlásil, že mu dává pan Putin prostor, protože „žádný západní novinář se ho neobtěžoval interviewovat“. Od roku 2022, tedy od invaze, požádalo o interview mnoho západních zpravodajských organizací, jak potvrdil Dmitrij S. Peskov, tiskový mluvčí pana Putina, ale Kreml si vybral pana Carlsona, protože ho považoval za otevřenějšího než „tradiční anglosaská média“. Dvouhodinové interview zveřejněné ve čtvrtek večer na internetu nebylo příliš poutavé video. Pan Putin přeskočil úvodní otázky pana Carlsona a přednesl téměř půlhodinovou přednášku o historii Ruska a Ukrajiny sahající až do roku 832, následovanou jeho typickým výčtem stížností na Západ. Pan Carlson se snažil přesvědčit pana Putina, aby propustil Evana Gerschkovicha, reportéra Wall Street Journal, který byl před rokem zatčen v Rusku na základě obvinění z špionáže, které on i jeho zaměstnavatel vehementně popírají, ale jen málo se postavil proti ruskému vůdci a nechal ho mluvit bez přerušení. Jeho rozhodnutí poskytnout panu Putinovi takovou příležitost vyvolalo předvídatelnou vlnu rozhořčení. Bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová nazvala pana Carlsona „užitečným idiota“, převzala Leninův výraz pro západní loutky, a bývalý kongresman Adam Kinzinger, republikán z Illinois, ho nazval „zrádcem“. Paní Clintonová navrhla, že interview poukazuje na širší a znepokojující jev ve Spojených státech. „Je to známka toho, že v této zemi existují lidé, kteří jsou v současné době jakousi pátou kolonou pro Vladimira Putina“, řekla tento týden v pořadu MSNBC. Mezi těmi nejfrustrovanějšími jsou tradiční republikáni jako senátor Mitch McConnell z Kentucky, vůdce strany v Senátu, který čelí narůstající skepsi o pomoci Ukrajině ve vlastní konferenci. Zatímco 11 senátorů republikánů hlasovalo proti pomoci Uk

ČÍST  Zemědělci blokují dopravu u Paříže traktory před Macronovým projevem.