Zhruba před třemi lety se v Českých Budějovicích poprvé představil projekt koncertního a kongresového centra Antonína Dvořáka. Studie ateliéru Future Systems dostala díky svému tvaru přezdívku Rejnok. Přestože myšlenka měla vzniknout několik let předtím, reálný projekt se začal rýsovat až po Kaplického návštěvě Budějovic, tedy v době, kdy vrcholil „cirkus” kolem knihovny na Letné.

Nelze proto opomenout právě jeho vliv na rozhodování představitelů města a na názor veřejnosti. Na jedné straně docházelo k vynášení Kaplického práce do nebes, na druhé k jejímu shazování. Nadšení z bezpochyby velmi kvalitní studie tak převálcovalo schopnost pragmaticky uvažovat o širších vztazích projektu takovéhoto měřítka.

Z pohledu architekta bych nechal stranou otázku financování, provozních nákladů a potřeb Jihočeské filharmonie. Jsou to věci, které by měly být prezentovány ve studii proveditelnosti, tedy pokud nějaká existuje. Co mě ovšem od počátku překvapuje, je výběr místa pro tak významnou stavbu. A nutno říct, že jde o rozhodnutí města, nikoliv architekta nebo investora, kteří chtěli projekt umístit na Mariánské náměstí.

Jaký úžasný potenciál a výhody má umístit koncertní sál na periferii? Je to v podstatě jediný výkres, který mi v projektu Jana Kaplického chybí a kterému nerozumím. Širší vztahy jsou zde řešeny výhledem na suchovrbenské rybníky. Zkusme jmenovat projekt, který na místě vybraném pro Rejnoka funguje lépe než v centru města. Ano - fotbalový stadion, kde se dělají koncerty. Ano – nákupní centrum, kam chceme dojet autem. Ale filharmonie, kam se jde v obleku a kde jedním z aspektů návštěvy je být viděn, a po skončení se jít bavit s přáteli v odpovídajícím prostředí ?

A dále, co se stane se stávajícími prostory, kde sídlí kulturní instituce? Jak se chce město postavit k rekonstrukci a využití Metropolu nebo třeba Slávie? Jak chce postupovat při soutěžích na Mariánské a Senovážné náměstí? Jakým způsobem to ovlivní financování ostatních organizací, kde se pořádají akce, které se přesunou do Rejnoka? Za dvě miliardy lze přímo v centru města, které by mělo být reprezentativní výkladní skříní, vyřešit hned několik dlouholetých problémů, jejichž řešení je v nedohlednu a které z politických důvodů nikdo ani řešit nechce. Ty domy tady jsou, stojí nás peníze a Rejnok jim nijak nepomůže.

Příkladem může být Linec s projektem Culture Mile, který za stejné peníze uvažuje právě v širších souvislostech (Lentos, ARS Electronica, Schlossberg Museum). Opera v Sydney je na nejviditelnějším možném místě a naprosto ovládá atmosféru celého zálivu. Metropolitní opera v New Yorku je spojena s Manhattanem. Nemůže být jinde, už by to nebyla MET. Až se nás turisté na náměstí budou ptát, kde je ten slavný dům, pravděpodobně máchneme rukou do prázdna a řekneme: tam někde, půl hodiny. A ještě jen tak mimochodem, víte o tom, že Rejnok nebude vidět ani z Černé věže?

Mirek Vodák
autor je architekt