Elektronické čtečky knih se těší narůstající oblibě. Současně s jejich popularitou si mnozí kladou otázky, jak tato novinka ve světě literatury ovlivní klasickou knižní produkci. A co vy, už máte čtečku? Nebo se ji chystáte pořídit, ale nejste si jisti, jestli to bude správná volba? Přinášíme vám odpovědi na několik otázek, které by vás mohly zajímat dřív, než ji budete mít doma.

Čtečka jako studijní pomůcka

Považujete se za staromilce, který by rituál posezení u knihy s její specifickou vůní a příjemným šustěním papíru při otáčení listů nikdy nevyměnil za kus elektrotechnického nástroje? Pak čtěte dál - i pro zastánce papírových knih může čtečka najít uplatnění. Určitě mnozí z vás – především ti z řad studujících - znají situace, kdy potřebují načíst hromadu knih, ale v knihovně jako by se po nich slehla zem. V těchto chvílích zbývají dvě možnosti – číst texty přímo z monitoru počítače a nevyhnutelně si kazit zrak, nebo si texty tisknout, což je při větším množství poměrně nákladné a neekologické. V těchto chvílích se čtečka ukáže jako nesporně užitečný pomocník, který nebudete chtít dát z ruky. Díky speciálně upravenému displeji vás nebudou bolet oči, není třeba nic tisknout. Zkrátka a dobře, texty si do čtečky nahrajete a můžete začít číst.

Dalším ve prospěch čtečky hrajícím rozdílem mezi ní a knihou jsou její rozměry. Čtečka je skladnější, lehounká, vejde se vám do ní tolik textů, kolik potřebujete. Umožní vám číst i v „prázdných“ časech, jako je cesta MHD či čekárna u zubaře, nebo se pohodlně uvelebit v posteli, což by s osmisetstránkovou knihou stejně dobře nešlo. Do textu si můžete i připisovat vlastní poznámky, stejně jako jste tomu zvyklí u tištěných knih. Navíc, tento malý zázrak přináší i takové výhody, jako je funkce slovníku při čtení cizojazyčných textů.

Problém, na který ale můžete narazit, je ten, že text ve vašem formátu (nejčastěji PDF) čtečka nezobrazí vůbec, a nebo je čtení poněkud méně pohodlné – musíte si text různě zvětšovat nebo čtečku přetáčet. Knih v potřebných formátech zřejmě bude časem přibývat. Kde je ale získávat?

Problém dostupnosti elektronických textů

Elektronickou knihu si můžete koupit stejně jako knihu papírovou. Ani za ty ale lidé nechtějí utrácet peníze. Spousta jich dává přednost půjčování v knihovnách a koupí si jen ty, které opravdu potřebují. Proč by tedy najednou chtěli platit za e-knihy? Jsou sice o něco levnější, zhruba o polovinu, než jejich papírové „sestry“, ale i tak lze předpokládat, že se čtenáři placení za e-knihy budou snažit vyhnout a najdou si způsob, jak stahovat množství e-knih nelegálně, ale zdarma z internetu. Elektronickým čtečkám tedy hrozí stejný osud jako hudební a filmové produkci.

Existují sice i české webové stránky, kde si můžete zadarmo a legálně stáhnout texty starší české literatury - stačí trochu „zagůglit“ a určitě jich spoustu objevíte. Ale zrovna o tyto texty není takový zájem jako o novinky domácí či světové beletrie, odborné publikace, učebnice. Ty u nás prozatím nejsou v elektronické podobě příliš rozšířené. Pokud je tedy čeština jediným jazykem, ve kterém knihy čtete, počítejte také s tím, že i váš výběr e-knih bude omezený.

Jsou e-knihy ekologičtější?

Těžká otázka, na kterou nedávají jasnou odpověď ani sami ekologové. Obě varianty s sebou nesou určitá úskalí, ať už jde o spotřebu papíru, či toxické materiály, které vznikají při výrobě čteček. Nelze jednoznačně říct, která z variant čtení je pro přírodu šetrnější. Do jisté míry šetrnost vůči přírodě závisí na přístupu jednotlivého čtenáře – například, jak často bude chtít měnit svou čtečku za novější modely. Zajímavé řešení šetření papírem by ale mohlo přinést převedení tisku do elektronické podoby. Zatímco knihy nám v knihovně vydrží celý život, právě noviny a časopisy končí po přečtení v koši.

Jak je tomu s prodejem čteček a e-knih v Čechách?

Čtečky jsou u nás zatím poměrně menšinovou záležitostí. Zajímavé je, že podle některých zdrojů se českému zákazníkovi stále ještě vyplatí objednat si čtečku ze zahraničí – i s poplatky ho totiž vyjde levněji než u českého prodejce. Než si tedy čtečku pořídíte, ověřte si, jaké aktuální nabídky jsou nejvýhodnější.

Čtečky jsou na českém trhu stále novinkou. Zájem o ně u nás rychle stoupá – na jaře letošního roku se jejich prodej zvýšil o čtvrtinu, zatímco prodej klasických knih o něco klesl. V brzké době lze předpokládat ještě větší nárůst zájmu o čtečky společně s tím, jak se bude rozšiřovat nabídka e-knih v našem mateřském jazyce.

Jak si čtečky povedou oproti knihám, ukáže až čas, ale prozatím by bylo ukvapené přemýšlet o konci éry klasické podoby knih. Právě papírová kniha je tím fenoménem, který přetrvává po staletí. Čtečku spíš berme jako její alternativu, doplněk, který nám mnohé usnadní, ale knihu úplně nahradit nedokáže. Alespoň prozatím.

Co na to literární vědci?

Já sám elektronickou čtečku nepoužívám, nerad čtu texty z monitoru (jakkoli velkého či malého). Papírová podoba je pro mě základní a nepostradatelná. Skepticky se ke čtečkám nestavím, myslím, že smysl mají, ale ne pro mě. Celkově myslím, že má smysl rozšiřovat další možnosti čtení, je to takový demokratický element. Ale já dám přednost tištěné knize.

Elektronické čtečky jsou docela dobrý pomocník, zejména u odborné literatury. Možnost získat rychle aktuální texty ze zahraničí bez složitého vyřizování, to je, myslím, pro vědce skvělé. Co se týče beletrie, asi bych dal přednost klasickým tištěným knihám. Mít kompletně všechno na čtečce, to se mi moc nezdá. Ona klasická kniha má něco, co čtečka nikdy mít nebude - tvar a grafiku. A co když se ten přístroj rozbije - bude po knihovně? To je přece riziko.

Elektronické čtečky budou zajímavým doplňkem, ale knihu nezničí. Isaac Asimov kdysi kdesi psal o nejlépe a nejrychleji přístupném softwaru, který je bezpečný a v němž se dobře hledá. Myslel samozřejmě klasickou knihu. A literatuře samotné čtečky nijak prospět ani uškodit nemohou. Tam jde o akt psaní, který se v historii mění různě - od hliněných destiček a papyrů, pergamen a husí brk, přes klasické psací stroje k dnešním počítačům. Ať píše autor čímkoliv, literatura je pořád dvojjediná - dobrá a špatná.

Vyzkoušej si čtečku i ty!

Chtěli byste si vyzkoušet, jak by právě vám čtečka vyhovovala? Jak na to? Stačí být plnoletým registrovaným čtenářem Jihočeské vědecké knihovny. Ve své pobočce na Lidické nabízí zapůjčení čtečky až na 7 dní. Podle knihovníků je o čtečky velký zájem a dokonce se na ně tvoří i rezervační fronty – proto neváhejte a čtečku si zamluvte co nejdřív.

Tereza Andělová

[Vyšlo v Semtamu č.15 (2011-09)]